Jak jsem se dostal k hudbě

Hudba mě lákala od dětství. V naší rodině ovšem nikdo nehrál na žádný nástroj, takže jsem si cestu musel najít sám a až někdy na střední škole jsem dostal neodolatelnou chuť se naučit na něco hrát. Zkusil jsem si brnkat pár akordů na kytaru, ale to nebylo ono. Piano mě lákalo víc. Domluvil jsem se s mojí tehdejší profesorkou hudebky a asi třikrát jsem od ní po škole dostal klasickou lekci. Byla na mě velice hodná, nicméně jsem záhy zjistil, že tohle není nic pro mě - vyťukávat něco podle notiček do rytmu metronomu. Potřeboval jsem, aby mě to bavilo, abych tou hudbou mohl vyjadřovat svoje emoce a tohle od toho mělo daleko. Skončil jsem tedy svoje klasické hudební vzdělání po těch třech lekcích u vyťukávání ovčáků čtveráků dvěma prsty.

V té době jsem si někde přečetl rozhovor s mým oblíbeným skladatelem filmové hudby a jedním z průkopníků elektronické hudby Vangelisem Papathanassiou. V tom rozhovoru říkal, že se naučil v dětství hrát na klavír úplně sám a ke své práci nepotřebuje znát noty. Různé hudební motivy ho napadají při improvizaci a místo zápisu si svoje skladby rovnou nahravá ve více stopách (hraje na klavír, syntezátory a bicí). Říkal jsem si, že pokud někdo, kdo se naučil hrát sám a nepotřebuje znát noty, může dostat oskara za nejlepší filmovou hudbu a prodat miliony desek, stálo by to za pokus.

Vytáhl jsem tedy někde ze skříně malinkaté dětské a velmi nekvalitní klávesky značky Casio, které můj bratr dostal v útlém věku k vánocům. Na těch jsem postupně začal objevovat, co se stane, když zmáčknu různé klávesy a co zazní, když zmáčknu nějaké dvě, tři nebo čtyři klávesy současně. Objevoval jsem takhle postupně akordy, tóniny a vlastně základy hudební nauky - ovšem čistě intuitivně a bez jakýchkoli pojmů. Nevěděl jsem, jak se jmenuje ten akord, který zrovna hraju, ale věděl jsem, jak zní a jak zní v kombinaci s dalšími akordy, o kterých jsem taky nevěděl, jak se jmenují. Časem jsem si pořídil lepší velké klávesy a funkcemi nabitou zvukovou kartu do počítače a moje hraní se postupně zlepšovalo. Prsty byly schopné hrát čím dál složitější kombinace a samy si nacházely ideální prstoklad, objevoval jsem další a další kombinace akordů.

Od malička jsem měl jako koníček programování a matematika s fyzikou mě vždycky bavily, takže potěšením pro mě bylo i objevovat matematické a fyzikální zákonitosti týkající se hudby, zvuků a vibrací obecně. Za pomocí všelijakého softwaru jsem mixoval nové zvuky a nahrával jsem svoje skladby do počítače. V té době mi bylo kolem osmnácti a měl jsem tehdy s hudbou i nějaké ty ambice, dokonce se mi povedlo uspořádat jeden jediný koncert v galerii Zdeňka Hajného a tento známý malíř použil moji jednu skladbu i v jednom televizním pořadu.

Pak ale život přinesl jiné starosti, člověk se musel začít starat o obživu a moje hudební ambice postupně zcela vymizely. Dílem za to mohli i někteří hudebně vzdělaní lidé v mém okolí, kteří se snažili moje skladby všelijak analyzovat. Představa, že někdo může dělat to samé, možná i lépe, ale každopádně jinak, jim bořila jejich představy o správném a "spravedlivém" uspořádání vesmíru. Také jsem pochopil, že každý má nějaký vkus a že to, že se moje hudba může někomu nelíbit, neznamená, že se nenajde spoustu lidí, kterým se líbit může.

Nakonec jsem si domů pořídil staré rozvrzané piano z roku 1926, jehož uvedení do nerozvrzaného stavu stálo víc, než pořizovací cena a na to jsem si přes deset let doma sám hrál. Byly doby, kdy to bylo každý den, ale byly i doby, kdy jsem několik měsíců na piano vůbec nesáhl. Pokud jsem si hrál, tak jenom sám pro sebe - pro vlastní potěšení. Přirovnal bych to k tomu, když si někdo sám pro sebe zpívá v koupelně a nechce být slyšen. Dokázal jsem improvizovat i několik hodin v kuse, až dokud mě nezačaly bolet ruce. Hraní mě dostávalo do změněných stavů vědomí. Prostě jsem si jen sedl, nechal se unášet a hrál a hrál a hrál, mysl přitom cestovala do vzdálených světů a ruce samy poletovaly po klaviatuře. Až časem jsem přišel na to, že hraní na piano mi dodávalo zkušenosti srovnatelné s těmi, které jiní lidé získávají pravidelnou meditací. Po dobu těch více než deseti let jsem už žádné skladby nenahrával a na elektronické klávesy jsem pak už nehrál vůbec, ovšem hraním na to stařičké piano se mi neustále zlepšoval prstkolad - byl jsem schopen improvizovat čím dál složitější a procítěnější motivy.

Až v roce 2012 jsem si na několika různých společenských večírcích, posilněn pár skleničkami vína, troufl na veřejnosti sednout za klavír a něco zahrát. Překvapila mě velmi pozitivní reakce publika a to i úplně cizích lidí, kteří se u toho náhodou nachomýtli. Několik cizích lidí se i ptalo na cédéčka, že by si takovou hudbu rádi pouštěli doma. Tato zkušenost ve mně zaklíčila myšlenku, že moje hudba může dělat radost i jiným lidem než mně samotnému a že bych měl zkusit začít veřejně koncertovat.

Pořídil jsem si nové klávesy a lepší aparaturu a začal jsem objíždět ČR a hrát na různých akcích. Když pak slýchám od lidí, co s nimi moje hudbá dělá, je to pro mě obrovská pocta a dodává mi to pocit, že cesta, na kterou jsem se vydal, je správná. Asi největší pocty, jaké se mi dosud dostalo, byla zpráva od jedné paní, která mi napsala, že si cédéčka s mojí hudbou pouštěla u porodu a že tedy moje hudba provázela cestu jednoho človíčka na svět. Přiznám se, že když jsem to četl, neubránil jsem se slzám.

sdílet

Na ulici...

Facebook

Bude mi ctí, když se se mnou spojíte na Facebooku:

otevřít Facebook   ►

Novinky e-mailem

Budu rád, když mi zde na sebe necháte svou e-mailovou adresu. Budu vás pak moci pravidelně informovat o novinkách, akcích, nových skladbách a koncertech.

 

Poslechněte si...

Plynutí
Plynutí
Karolina s Tomášem společně tvoří nadpozemskou a nadčasově krásnou hudbu s hlubokým duchovním přesahem. Někdy vás vynese vysoko nad oblaka a do vzdálených koutů vesmíru, jindy zas ponoří do hlubin vaší duše.Celkový čas: 68 minut
CD s bookletem
250 Kč
zdarma ke stažení   ►Sebastrian
Sebastrian
Hudba, která vás přenese do snů. Výběr nejlepších skladeb z let 2012 až 2015. Celkový čas: 74 minut
poslechněte si ukázky   ►
CD v papírové pošetce
150 Kč
CD v plastovém obalu
200 Kč
MP3 ke stažení
100 Kč
Zahrada ticha
Zahrada ticha
Hodinu trvající čistě klavírní meditace, u jejíchž tónů se vám bude nádherně relaxovat. Celkový čas: 59 minut
poslechněte si ukázky   ►
CD v papírové pošetce
150 Kč
MP3 ke stažení
100 Kč
Pramen života
Pramen života
Výběr mých nejlepších relaxačních skladeb z období před rokem 2013. Cédéčko je v průhledném obalu s obrazem, který přímo pro toto CD namalovala Jarmila Brablecová. Celkový čas: 74 minut
poslechněte si ukázky   ►
CD v plastovém obalu
200 Kč
MP3 ke stažení
100 Kč
Koncert v kostele
Koncert v kostele
V sobotu 21. července 2012 jsem měl koncert v překrásném malém kostelíku v obci Chožov, kousek od Loun. Celkový čas: 2h 48min
poslechněte si ukázky   ►
Balíček 3x CD
450 Kč
MP3 ke stažení
150 Kč